Zpět na seznam všech bylin

Jehlice trnitá

Jehlice trnitá roste od 01.03 do 30.11

V textu najdete: Popis byliny, Vnitřní použití, Vnější použití, Sběr a skladování

Jehlice trnitá je vytrvalá bylina, která tvoří polokeř. V nejstarších herbářích je kořen jehlice uváděn jako mnohostranný lék k pročištění krve, proti příjici a revmatismu.

Řekové a Římané používali jehlici stejně jako dnes, navíc však využívali jejích léčivých schopností i při bolestech zubů. Lidé ji však hlavně považovali za magickou bylinu a používali ji jako pomůcku při různých čarodějných obřadech, v alchymii a jinde.

Moderní lékařská věda využívá vlastnosti jehlice hlavně při léčbě močových cest, tato bylina je téměř ve všech čajových směsích, zaměřených na močopudný a protizánětlivý účinek.

I když droga z jehlice není jedovatá, obsahuje některé složky, které by při soustavném užívání větších dávek mohly škodit.


Popis Jehlice trnité

Jehlice trnitá tvoří polokeř dorůstající do výšky 40 až 120 cm. Stonky jsou přímé nebo vystoupavé s četnými tlustými a ostrými kolci. Oddenek je krátký, s dlouhými a pevnými kořeny. Listy jsou střídavé, s palisty přirostlými k řapíku, dolní listy jsou trojčetné, horní listy jednoduché. Lístky jsou podlouhlé, pilovité, koncový lístek je řapíčkatý. Květenství je řídký, listnatý hrozen. Květy jsou obojaké, souměrné (motýlovité) a kromě pestíku pětičetnné. Kalich je strostlolupený, pětiklaný, dvoupyský a koruna volnoplátěná, nachová sytě růžová až bělavá, s pavézou vně žláznatou. Tyčinky jsou jednobratré, v počtu deseti. Semeník je svrchní, jednoplodolistový a stopkatý. Plodem je vejcovitý, měkce chlupatý lusk, s jedním kulovitým, hnědým semenem.

Jehlici trnitou bychom mohli zaměnit s jehlicí rolní, která kvete nachově žilkovanými květy nebo s jehlicí plazivou, která má plazivé výběžky. Oba druhy jsou víceméně beztrnné.

Výskyt

V Evropě je rozšířena od Velké Británie po jih Skandinávie, dále v Pyrenejích a střední Itálii a západní Ukrajině. Byla zavlečena do Severní Ameriky. V Česku se vyskytuje v teplejších oblastech, roste na pastvinách, suchých loukách, svazích, na okrajích cest a na křovinatých stráních. Vyhovují jí vápnité, minerální až zasolené, těžké půdy.

Použití

Vnější použití Jehlice trnité

Zevně se používá odvar z jehlice na přípravu obkladů na místa postižená revmatismem, při dně a při kožních chronických chorobách. Z jehlice lze připravit i sedací koupel, která pomáhá při léčbě hemeroidů.

Odvar

2 lžičky suchého drceného kořene jehlice trnité povaříme 10 minut ve 1/4 l vody, necháme louhovat 15 minut, přecedíme a připravujeme z něj obklady.

Vnitřní použití Jehlice trnité

Jehlice obsahuje triterpeny, stopy silice a isoflavonoidy (formononetinu, glykosidy biochaninu A, isoflavony). Flavonoidy a silice vyvolávají močopudný účinek, který se využívá hlavně při léčbě onemocnění močových cest. Jehlice se dále používá při vysokém krevním tlaku,** při kožních chronických chorobách** a proti revmatismu.

Odvar – močopudná směs

Z 1 kořene jehlice, trochy fenyklu, kořenu lékořice a jalovce připravíme směs. 2 lžičky směsi povaříme ve 1/4 l vody, necháme vylouhovat 15 minut, přecedíme a pijeme 1 až 2 šálky denně.

Odvar (čaj)

2 lžičky suchého drceného kořene jehlice trnité povaříme 10 minut ve 1/4 l vody, necháme louhovat 15 minut, přecedíme a osladíme medem. Popíjíme jeden šálek ráno a večer. Po třech dnech pití na 2 dny přerušíme.

Chladný čaj pijeme při chorobách močového měchýře, ledvinových chorobách, při močových kamenech a při revmatismu. Teplý čaj pijeme k usnadnění odkašlávání.

Sběr a skladování Jehlice trnité

Doba sběru: březen – duben, říjen – listopad

Sbírá se kořen jehlice, který rozřízneme podélně. Sušíme ho ve stínu přirozeně, pokud použijeme umělé teplo, nesmí teplota přesáhnout 50°C. Usušený kořen má nasládlý pach i chuť, která později přechází v natrpkle nasládlou a škrablavou. Dobře usušenou drogu uchováváme v papírových pytlích.

Máte zkušenost s bylinou Jehlice trnitá?

Přidejte fotku byliny Jehlice trnitá

Diskuse o bylinách