Zpět na seznam všech bylin

Kopřiva dvoudomá

Kopřiva dvoudomá roste od 01.04 do 30.09

V textu najdete: Popis byliny, Vnitřní použití, Vnější použití, Sběr a skladování

Popis Kopřivy dvoudomé

Kopřiva dvoudomá patří do čeledi Kopřivovité (Urticaceae).

Kopřiva je vytrvalá, až 2 metry vysoká, dvoudomá bylina. Celá rostlina je pokryta žahavými chlupy. Lodyha kopřivy je přímá, čtyřhranná, obvykle chlupatá, jen zřídkakdy lysá. Listy na lodyze jsou vstřícné a řapíkaté. Čepel listu je vejčitá a dlouze zašpičatělá, její okraj je pilovitý. Na líci jsou listy tmavě zelené. Jsou chlupaté obvykle velkým množstvím žahavých chlupů. V úžlabí horních listů vyrůstají jednopohlavná květenství. Samčí květenství jsou přímá a latovitá. Samičí jsou kratší, klasovitá až hroznovitá. Samčí i samičí květy jsou drobné, zelené až zelenohnědé. Kopřiva kvete od června do září.

Mezi účinné látky obsažené v kopřivě patří kyselina křemičitá, kyselina mravenčí, histamin, acetylcholin, serotonin, sloučeniny vápníku, draslíku, železa a sodíku,* sirné látky, kyselina pantotenová, *vitamíny a další látky. Kopřiva obsahuje také značné množství chlorofylu.

Použití

Kopřiva je vhodná jak pro vnější, tak pro vnitřní použití. Využívá se jak sušená, tak čerstvá rostlina. Její používání v léčitelství sahá již do dávných dob. Usušená kopřivová nať ztrácí svědivý účinek a také ho nemají zahřáté výtažky připravené z čerstvé kopřivy. Svědivý účinek si však zachovávají lihové extrakty z čerstvé natě.

Vnější použití Kopřivy dvoudomé

Zevně lze kopřivovou nať použít v nálevu na obklady a omývání na špatně se hojící rány. Má protizánětlivý a hojivý účinek, je proto vhodná na drobné popáleniny, proleženiny či odřeniny. Je dobrá také k omývání vlasů, zejména mastných. Kopřivové extrakty jsou součástí řady kosmetických přípravků.


Vnitřní použití Kopřivy dvoudomé

Vnitřně se kopřiva užívá ve formě nálevu – čaje. Sušená kopřivová nať a listy jsou součástí řady čajových směsí, například metabolických, protirevmatických, hemoroidálních, expektoračních či diuretických. Kopřivový čaj podporuje celkový metabolismus organismu. Čaje je vhodné pít při dlouhodobých chorobách, při poruchách výživy, ke zvýšení regenerace tkání, jelikož působí povzbudivě a tonizačně nejen na metabolismus, ale i na fyziologické funkce organismu. Kopřiva působí močopudně a antisepticky, proto je vhodná na záněty močových cest, při zvýšené tvorbě kyseliny močové a při tvorbě močových kamenů. Také zastavuje krvácení a snižuje hladinu krevního cukru. Je možné použít kopřivu jako pomocný prostředek při zánětech horních cest dýchacích.

Kopřiva je velmi oblíbená v lidovém léčitelství. Lidově se využívá na trávicí obtíže, jako podpůrný přípravek při léčbě diabetu či k léčbě chudokrevnosti. Lidové léčitelství také doporučuje šlehat staršími čerstvými kopřivami revmatické klouby.

Příprava nálevu pro vnitřní použití: 1 čajová lžička sušených kopřiv se zalije 250 ml vařící vody. Nechá se 10 minut vyluhovat v přikryté nádobě a poté se scedí. Kopřivový čaj se pije 1 krát denně, vlažný a připravuje se vždy čerstvý, bezprostředně před použitím Užívání kopřivového čaje není vhodné pro děti.

Speciálním využitím kopřivy jsou jarní očistní pitné kúry k pročištění organismu a odstranění škodlivých látek. K těmto kúrám se připravuje nálev z čerstvých mladých kopřiv. Očistná kúra by měla trvat 3 týdny.

Příprava nálevu z čerstvých kopřiv: svazek mladých kopřiv se zalije 1 litrem vařící vody, nechá se vyluhovat v přikryté nádobě a poté se scedí. Tento nálev se popíjí během celého dne.

Čerstvé mladé kopřivy lze využít také k přípravě pokrmů. Z mladých listů lze připravit špenát nebo je přidat do velikonoční nádivky či jarních polévek.

Kopřiva je rovněž průmyslovou surovinou. Využívá se k přípravě chlorofylu, ze kterého se získává diterpenický alkohol fytol, který je dále využíván k přípravě vitamínu K.

Sběr a skladování Kopřivy dvoudomé

Listy (Urticeae folium) i nať (Urticae herba) kopřivy se sbírají od dubna do září. Při sběru je dobré používat rukavice, jelikož kopřivy pálí. Nejvhodnější jsou rostliny sebrané mladé v jarních měsících. Kopřivy sbíráme na prosluněných místech, naopak se vyhýbáme místům, kde se kopřivám podezřele dobře daří. Protože tato místa často bývají zamořena dusičnany. Kopřiva je rozšířená plevelná rostlina, najdeme ji v příkopech, zahradách, u plotů, na rumištích a dalších podobných místech.

Kopřiva se suší rychle na stinném a větraném místě v načechrané vrstvě. Pokud se použije umělé teplo, neměla by teplota překročit 50°C. Listy se obrací opatrně, protože se snadno drolí. Po usušení kopřiva ztrácí dráždivé látky vyvolávající svědění.

Správně usušená kopřivová nať a listy si ponechávají tmavozelenou barvu, mají charakteristický zápach a mírně nahořklou chuť. Usušená kopřiva nikdy nesmí být černá, černé listy ji znehodnocují. Kopřiva patří mezi ty rostliny, které se snadno zapařují.

Balí se do papírových či jutových obalů. Skladuje se na suchém místě, chráněném před světlem a vlhkostí.

Máte zkušenost s bylinou Kopřiva dvoudomá?

Přidejte fotku byliny Kopřiva dvoudomá

Babské rady k bylině Kopřiva dvoudomá

Diskuse o bylinách