Zpět na seznam všech bylin

Maliník obecný

Maliník obecný roste od 01.05 do 31.08

V textu najdete: Popis byliny, Vnitřní použití, Vnější použití, Sběr a skladování

Popis Maliníku obecného

Maliník obecný je zařazen do čeledi Růžovité (Rosaceae).

Maliník je vytrvalý keř s plazivým kořenem, ze kterého vyhání nové prutovité jalové výhonky, které jsou buď lysé, nebo na spodu jemně ostnaté. Tyto výhonky v následujícím roce dřevnatí a vyrůstají z nich výhonky bočné a květonosné. Listy jsou lichozpeřené, lístky jsou obvykle na spodu běloplstnaté a na řapíku jsou slabounké ostny. Květy jsou bílé. Maliník kvete v květnu a v červnu. Plodem je malina, což je souplodí peckoviček, v době zralosti je červená a sbírá se jako ovoce.

Maliníkové listy obsahují zejména třísloviny, dále silici, organické kyseliny, flavonoidy, vitamíny a minerální látky. Maliny obsahují vitamíny, minerální látky, karotenoidy a sacharidy.

Botanické rodové jméno „rubus“ je zřejmě z latinského „ruber“, což znamená červený, asi pro červenou barvu plodů. Druhové jméno „idaeus“ je podle hory Idy, která byla v malé Asii ve starověku nalezištěm malin.

Použití

Antičtí lékaři malinovou šťávu z plodů používali při obtížích s trávením.

Maliníkové listy se používají zpravidla vnitřně.

Vnější použití Maliníku obecného

Zevně lze maliník v lidovém léčitelství použít ke kloktání při zánětech dutiny ústní a hltanu, zřídkakdy na hojení kožních onemocnění.

Vnitřní použití Maliníku obecného

Maliník má podobné účinky jako ostružiník. Nálev z maliníkových listů má účinky močopudné, svíravé, také uvolňuje křeče, stimuluje hladkou svalovinu trávicí trubice a podporuje trávení. Také ho lze využít při kašli a nachlazení a k podpoře snižování teploty.

V terapii se samotné maliníkové listy používají jen zřídka, ale slouží zejména jako součást různých čajových směsí. V mnohých čajových směsích slouží maliníkové listy jako pomocná bylina pro doplnění objemu směsi. Pro zlepšení chuťových vlastností se listy do některých čajových směsí fermentují.

Příprava nálevu pro vnitřní použití: 1 lžíce usušených maliníkových listů se zalije šálkem vařící vody, nechá se vyluhovat 10 – 15 minut v uzavřené nádobě a poté se scedí. Připravuje se čerstvý.

Plody – maliny (Rubi idaei fructus) jsou bohaté nejen na vitamín C, ale také na vitamín A, a tak slouží jako přírodní prostředek proti očním obtížím. Vitamín C posiluje obranyschopnost organismu. Sirup z malinových plodů (Syrupus rubi idaei) se dříve ve farmacii používal ke zlepšování nepříjemné chuti některých léčivých přípravků. Plody se konzumují čerstvé nebo se z nich připravují šťávy, sirupy, ovocná vína či marmelády.

Příprava malinového sirupu dle ČsL 2 (Československý lékopis 2): 1000 gramů čerstvých malin se rozmačká v porcelánové či kameninové nádobě na kaši, přimísí se 50 gramů sacharózy a směs se nechá v láhvi, chráněné před světlem a ochlazením, stát při obyčejné teplotě, až se ukončí lihové kvašení. To se zjistí takovým způsobem, že se vezme 10 gramů zfiltrované šťávy a smísí se s 5 gramy 95% lihu, pokud je lihové kvašení ukončeno, šťáva se již nezakalí. Poté se zkvašená kaše dřevěným lisem vylisuje, získaná šťáva se krátce povaří, vyčeří a po vychladnutí se naplní do lahví. Ty se pak dobře uzavřené nechají stát na chladném místě, až se šťáva vyjasní. Čirá tekutina se pak slije a zbytek se zfiltruje. 350 gramů čiré malinové šťávy se svaří s 650 gramy sacharózy na sirup. Sirup je hustý, čirý, sytě červený, charakteristické vůně i chuti. Uchovává se v lahvích dobře uzavřených, na chladném místě, chráněném před světlem.

Sběr a skladování Maliníku obecného

Maliníkové listy (Rubi idaei folium) se sbírají v období od května do srpna, kdy jsou stále mladé a svěží. Maliník najdeme na lesních pasekách, v křovinách, pro své plody je oblíbeným pěstovaným keřem.

Listy se sbírají z nekvetoucích výhonků v prvním roce života rostliny. Srdhávají se směrem od zdola nahoru. Ruce je dobré si chránit před ostny rukavicemi.

Suší se v tenké vrstvě na stinném a dobře větraném místě. Pokud se k sušení použije umělé teplo, pak teplota nesmí převýšit 45°C. Listům neuškodí krátké vystavení slunci a pak dosušení ve stínu či umělým teplem. Opatrně se načechrávají, jelikož se snadno drolí. Pro přípravu pochutinového čaje se listy fermentují.

Správně usušený maliníkový list si zanechává svoji přirozenou zelenou barvu. Má slabý zápach a chuť poněkud trpkou a nahořklou.

Usušené listy se balí do papírových obalů, které se vzhledem k velké drobivosti listů příliš nestlačují. Uchovávají se na suchém místě, chráněném před světlem a vlhkostí.

Máte zkušenost s bylinou Maliník obecný?

Přidejte fotku byliny Maliník obecný

Diskuse o bylinách