Zpět na seznam všech bylin

Ostružiník křovitý

Ostružiník křovitý roste od 01.06 do 30.08

V textu najdete: Popis byliny, Vnitřní použití, Vnější použití, Sběr a skladování

Popis Ostružiníku křovitého

Ostružiník křovitý je zařazen do čeledi Růžovité (Rosaceae).

Ostružina je vytrvalý, popínavý keř, který se vyskytuje v mnoha křížencích, zpravidla jen s přibližným určením. Ostružiník má prýty dvojího druhu: dřevnaté a nekvetoucí, které jsou buď skoro vzpřímené, obloukovitě sehnuté nebo poléhavé, a prýty bylinné, které vyrůstají z dřevnatých prýtů a jsou květonosné a plodné. Prýty jsou zpravidla posety drobnými ostny. Listy jsou řapíkaté, střídavé, 3 – 5 četné, na rubu běloplstnaté a na líci krátce chlupaté. Lístky jsou vejčité, na okraji nestejnoměrně pilovité a na řapíku také ostnité. Květy jsou uspořádány v řídkých hroznech. Mají pětiplátečnou korunu bílé až načervenalé barvy. Ostružiník kvete v červnu a v červenci. Plodem je ostružina, která je složená z drobných peckoviček, v době zralosti je černá a sbírá se jako ovoce.

Listy ostružiníku obsahují hodně tříslovin, dále flavonoidy, organické kyseliny a silici. Všechny obsahové látky společně vytvářejí komplex, který blahodárně působí na organismus. Ostružiny obsahují zejména vitamíny, karotenoidy, minerální látky a sacharidy.

Botanické rodové jméno „rubus“ vznikl asi z latinského „ruber“, což znamená červený, zřejmě podle barvy některých plodů. Druhové jméno je také z latiny, je odvozeno od latinského „frutex“, což znamená keř.

Použití

Ostružiníkový list lze použít zevně i vnitřně. Plody i listy byly vychvalovány již v Hippokratových spisech v dávné antické době. Používaly se k hojení zanícených a drobně krvácejících ran.

Vnější použití Ostružiníku křovitého

K zevnímu použití lze listy využít ve formě nálevu ke kloktání při zánětech v dutině ústní a ke koupelím k léčení špatně se hojících ran a kožních onemocnění.

Vnitřní použití Ostružiníku křovitého

Vnitřně se ostružiník používá ve formě nálevu zejména při katarálních onemocněních trávicího traktu, průjmech a při onemocněních žaludku. Při těchto obtížích se uplatňují svíravé, protizánětlivé a podpůrné účinky ostružiníku. Díky obsaženým flavonoidům má také účinek močopudný, proto lze ostružiník využít při zánětech močových cest.

Příprava nálevu pro vnitřní použití: 2 čajové lžičky usušených ostružiníkových listů se zalijí 250 ml vařící vody, nechá se vyluhovat 10 – 15 minut v přikryté nádobě a poté se scedí. Pije se 2 – 3 krát denně. Připravuje se vždy čerstvý, bezprostředně před použitím.

Ostružiníkové listy jsou součástí celé řady léčivých čajových směsí i jiných čajovin. V potravinářství se používají také listy fermentované, které poskytují lahodný čajový nápoj.

Plody – ostružiny (Rubi fruticosi fructus) jsou výborných zdrojem vitamínů, konzumují se čerstvé nebo se z nich připravují sirupy, šťávy, marmelády, ovocná vína či kompoty. Tepelná úprava však snižuje obsah vitamínu C.

Sběr a skladování Ostružiníku křovitého

Listy ostružiníku (Rubi fruticosi folium) se sbírají v červnu a v červenci, tedy v období květu, kdy jsou listy stále mladé a svěží. Ostružiník najdeme v lesních křovinách, kamenitých stráních a podobných místech.

Listy se suší v tenké vrstvě na stinném a vzdušném místě. Pokud se použije umělé teplo, pak do teploty 50°C. Listy se mohou před sušením pomačkat, lépe pak prosychají. Také je lze jeden den předsušit na slunci v jednoduché vrstvě bez obracení a pak dosušit ve stínu či v sušárne.

Správně usušený list ostružiníku si zanechává přirozenou zelenou barvu. Listy zahnědlé nebo nažloutlé je třeba odstranit. Usušený list má nevýrazný zápach a svíravou chuť.

Usušené listy se balí do papírových neb polypropylenových obalů, uchovávají se na suchém místě, chráněném před světlem a vlhkostí.

Máte zkušenost s bylinou Ostružiník křovitý?

Přidejte fotku byliny Ostružiník křovitý

Diskuse o bylinách