Zpět na seznam všech bylin

Proskurník lékařský

Proskurník lékařský roste od 01.03 do 30.11

V textu najdete: Popis byliny, Vnitřní použití, Vnější použití, Sběr a skladování

Popis Proskurníku lékařského

Proskurník lékařský patří do čeledi Slézovité (Malvaceae).

Proskurník je vytrvalá bylina, velice statná, až 1 metr vysoká. Celá rostlina je sametově měkce plstnatá. Lodyha je přímá a prostě větvená jen s krátkými postraními větvemi. Listy jsou střídavé, krátce řapíkaté a poměrně tlusté. Čepel horních listů je špičatě vejčitá, dolních listů srdčitá. Dolní listy jsou výrazněji a horní listy jen slabě 3 – 5 laločnaté. Na okrajích jsou listy vroubkované nebo pilovité. Z obou stran jsou leskle sametově plstnaté. Na vrcholech lodyhy jsou květy uspořádané do chudých, řídkých hroznů. Pětiplátečná koruna je tvořena bílými nebo narůžovělými korunními lístky. Květy mají četné tyčinky s tmavofialovými až purpurovými prašníky. Proskurník kvete od července do září. Plodem je tvrdka.

Všechny sbírané části obsahují slizovité látky. Sliz se nejvýhodněji získává macerací studenou vodou po dobu 6 hodin, ve které se sliz dobře rozpouští. Horká voda se nesmí použít, jelikož nastává zeslizovatění škrobu a konečný výtěžek je pak nekvalitní. Dalšími účinnými látkami jsou sacharidy, flavonoidy, fenolické kyseliny či třísloviny.

Použití

Proskurník se používá zejména vnitřně, občasně i zevně.

Vnější použití Proskurníku lékařského

Zevně se proskurník může použít jako kloktadlo při zánětech mandlí a ústní dutiny. Příznivě působí také na nehojící se rány, poleptání a popálení.

Vnitřní použití Proskurníku lékařského

Vnitřně se užívá ve formě nálevu – čaje. Je součástí mnoha léčivých čajových směsí, zejména směsí na odkašlávání a nachlazení. Společně s proskurníkem se v těchto směsích vyskytuje divizna, sléz, podběl, černý bez, jitrocel či lékořice. Také je součástí řady sirupů k léčbě kašle. Slizy a další látky ulehčují odkašlávání a chrání sliznice. Slizy vytvářejí na zanícené sliznici ochrannou vrstvu a mírní dráždění sliznice. Používá se při katarech horních cest dýchacích, kašli či při onemocněních průdušek. Také je vhodný při zánětlivých onemocněních močových cest a při průjmu, zejména při těžkých průjmech u dětí.

Příprava macerátu: 1 – 2 čajové lžičky sušeného proskurníku (kořen, list, květ) se zalije 250 ml studené vody, lehce se přihřeje, nechá se vyluhovat a poté se scedí.

Sběr a skladování Proskurníku lékařského

Proskurník lékařský najdeme u nás v teplejších oblastech na vlhkých loukách a pastvinách či v pobřežních křovinách. Pro průmyslové využití se pěstuje.

Kořeny (Altaeae radix) se dají sbírat již v prvním roce života rostliny, a to během října a listopadu. Předost se však dává sběru až v dalším roce života rostliny v období března a dubna. Podmínkou však je, že se kořeny sbírají silnější než 1 cm. Nejdříve se odstraní nadzemní část rostliny a kořeny se pak vyryjí. Dobře se očistí, silnější se rozřežou a suší se umělým teplem do teploty 45°C. Musí se rychle usušit, protože za pomalého sušení snadno plesnivějí. Kořeny se mohou také loupat, tím se získává tzv. loupaná droga. Správně usušený proskurníkový kořen musí mít na lomu bílou barvu, má charakteristický zápach a slizovitou chuť. Nesprávně usušený kořen se po čase zbarvuje do žlutohněda, chutná odporně a plesniví.

Listy (Althaeae folium) se sklízejí před kvetením rostlin v červnu až červenci. Sbírají se ručním otrháváním od spodiny rostliny k jejímu vrcholu. Listy se suší přirozeným teplem, na stinném a vzdušném místě v tenkých vrstvách. Sušení probíhá pozvolna, protože jsou listy poměrně tlusté a silně chloupkaté. Správně usušené listy jsou bez zápachu a mají mdle slizovitou chuť.

Květy (Altahaeae flos) se sbírají krátce před jejich rozvinutím a suší se také rychle přirozeným teplem na stinném a vzdušném místě.

Usušené části proskurníku se balí do papírových obalů. Skladují se na suchém místě, chráněném před světlem a vlhkostí.

Máte zkušenost s bylinou Proskurník lékařský?

Přidejte fotku byliny Proskurník lékařský

Diskuse o bylinách