Zpět na seznam všech bylin

Šalvěj lékařská

Šalvěj lékařská roste od 01.05 do 30.06

V textu najdete: Popis byliny, Vnitřní použití, Vnější použití, Sběr a skladování

Šalvěj lékařská je bylina tvořící polokeř, která pochází z Balkánského poloostrova. Již v minulých dobách se přisuzovala šalvěji velká léčivá moc (snad právě proto díky tomu vzniklo její rodové jméno – salvia = zdraví).

Středověká legenda praví, že touhou šalvěje je učinit člověka nesmrtelným.

V Číne a Persii se citovalo: „Jak může zestárnout člověk, který má na své zahradě šalvěj?“ Pro své široké uplatnění byla nazývána tato bylina Salvatrix (spása). Svíravá nahořklá chuť dělá šalvěj nezastupitelnou v kuchyni, kde je nejčastěji využívána na dochucení omáček a nádivek. Je to dekorativní rostlina, která bývá okrasou zahrádek.

Popis Šalvěje lékařského

Šalvěj lékařská je vytrvalá bylina, která vytváří polokeř obvykle dorůstající do výšky 40-70 cm. Přímá, naspodu zdřevnatělá lodyha je olistěná. Vstřícné, křižmostojné listy jsou řapíkaté, vejčité až úzce eliptičné, na okraji vroubkované a šedoplstnaté. Větší květy sestavené v lichopřeslenech mají nejčastěji fialovou korunu a korunní trubku, která je uvnitř zarostlá věnečkem chlupů. Plod se nazývá tvrdka.

Šalvěj je možné zaměnit s jinými druhy šalvějí u nás domácími nebo pěstovanými pro okrasné účely. Všechny další druhy však nejsou šedoplstnaté a v korunní trubce nemají vytvořený věneček chloupků.

Výskyt

Původní oblastí volného výskytu je Východní Středomoří. Dnes volně roste ve Francii, Španělsku nebo Itálii, kde ji najdeme na skalách, vápencových svazích nebo sutích. U nás se šalvěj v současnosti pěstuje na zahradách nebo v květináčích, zplanět může pouze v některých teplých oblastech.

Šalvěj lékařská vyžaduje lehkou, propustnou nejlépe vápnitou půdu, výživné půdy nebo zahradnické substráty pro ni nejsou vhodné. Této bylině je třeba zajistit teplé a chráněné stanoviště. Lze ji rozmnožit buď semeny nebo řízky či dělením trsů.

Použití

Vnější použití Šalvěje lékařské

Zevně se šalvěj používá hlavně jako dezinfekce při různých poraněních, zánětech nebo jako kloktadlo při bolestech v krku a angíně pro své antibakteriální a antiseptické účinky. Má však uplatnění i v kosmetice, omýváním vlasů odvarem ze šalvěje omezíme tvorbu lupů, přidává se také do koupelových solí a pěn a do zubních past.

Nálev

2 – 3 lžičky řezané (sušené nebo čerstvé) šalvěje zalijeme 1/4 l vroucí vody a necháme vylouhovat. Vlažný nálev použijeme k přípravě obkladům.

Odvar do koupele

200 g šalvěje krátce povaříme v 1 l vody a necháme 20 minut louhovat. Doporučuje se přidávat do vanové koupele při nervových onemocněních.

Vnitřní použití Šalvěje lékařské

Šalvěj obsahuje silici se salviolem, kafrem, tujonem, borneolem a cineolem, triterpenoidy, lakton, katechinové třísloviny, pryskyřice, látky podobné ženskému hormonu estrogenu a vitaminy z řady B. Používá se při poruchách trávícího ústrojí, zamezuje nadměrnému pocení a povzbuzuje vylučování žluče a moče. Pro své antibiotické účinky se využívá k léčbě gynekologických zánětů, zánětů zažívacího ústrojí, zánětů močových cest, při bolestech v krku a angíně.

Vzhledem k tomu, že tujon, který je obsažený v silici, je toxický, neměla by se šalvěj užívat dlouhodobě.

Nálev (čaj)

2 – 3 lžičky řezané (sušené nebo čerstvé) šalvěje zalijeme 1/4 l vroucí vody, necháme vylouhovat 15 minut a pijeme vlažný 1 – 2 šálky denně. Proti pocení popíjíme čaj po lžících každé dvě hodiny. Proti nočnímu pocení pijeme 1 šálek studeného čaje večer.

Tinktura

50 g řezané (sušené nebo čerstvé) šalvěje zalijeme 1/2 l kvalitního destilátu, v uzavřené láhvi necháme 10 dní odstát za občasného protřepání na tmavém místě při pokojové teplotě a užíváme 20 – 30 kapek na lžíci vody 3× denně proti pocení.

Prášek z drcených sušených listů

Usušené listy rozdrtíme na prášek, který užíváme 3× denně na špičku nože proti pocení, průjmu, nechutenství a při žaludečním kataru.

Kuchyně

V kuchyni používáme šalvěj jako koření, nejčastěji se jí dochucují masa (hlavně vepřové a telecí), lze ji přidat do nádivek a omáček nebo s ní ochutit různé druhy sýrů.

Šalvějové víno

5 lžic sušené drogy zalijeme 1 l suchého bílého vína, necháme louhovat 5 – 6 dní na chladném místě a užíváme 1 polévkovou lžíci po jídle. Šalvějové víno podporuje trávení a posiluje psychiku.

Šalvějové těstoviny

Čerstvé listy jemně orestujeme na olivovém oleji, přidáme kousek másla a necháme ho rozpustit (nesmí zhnědnout). Směs osolíme a smícháme ji s vařenými těstovinami.

Sběr a skladování Šalvěje lékařské

Doba sběru: květen – červen

Sbírají se listy šalvěje a to před rozkvětem za suchého počasí. Většinou se seřezávají celé bylinné části, z nichž se buď před sušením (nejlépe), nebo až po něm listy ručně otrhávají.

Šalvěj by se měla sušit v tenkých vrstvách na stinném místě přirozeným teplem, uměle je ji možné sušit při teplotě do 35°.

Droga by měla mít i po usušení silnou a čistě kořenitou vůni a hořkou chuť.

Dobře usušenou bylinu uchováváme v uzavřených nádobách nebo papírových pytlích na vzdušných a suchých místech. Sesychá v poměru 4,5:1. Šalvěj se dá konzervovat i jinými způsoby; mezi ně patří konzervace v oleji (listy, celá nať), konzervace v octu (listy, celá nať), zamražení, kandování v cukru nebo vylisování oleje.

Zkušenosti uživatelů s bylinou Šalvěj lékařská

Máte zkušenost s bylinou Šalvěj lékařská?

Šalvěj lékařská na bolest zubů - fifky (01.02.10)

Vynikající věc na jakékoliv bolesti v dutině ústní, bolesti zubů, váčky a jiné problémy. Půl na půl šalvěj s heřmánkem po čajové lžičce, 15 min vyluhovat. Při akutních problémech jednou za půl hodiny kloktat co nejdéle. Po 2 hodinách nevíte že byl problém. Po ústupu bolestí, několik dní ještě kloktejte aspoň 2-3× denně.

Přidejte fotku byliny Šalvěj lékařská

Diskuse o bylinách