V textu najdete: Popis byliny, Vnitřní použití, Vnější použití, Sběr a skladování
Jahodník obecný je vytrvalá, planě rostoucí bylina, jejíž chutné, červené plody – jahody známe snad všichni. Jahody byly známé již v antice a lze se domnívat, že jahodníkové listy používali k přípravě osvěžujícího čaje. Již Hippokrates a Plinius podávají ve svých spisech doklady o rozšíření jahodníku a jeho používání.
K jahodám se vztahují nejrůznější pověry. Děti, které chodily do lesa na jahody, musely tři první, které našly, obětovat dušičkám. Tento zvyk pochází asi z dob starověku, kdy se oběti přinášely lesním duchům.
Známá je i pověra, že před sv. Janem Křtitelem žádná matka, které zemřelo dítě, nemá jíst jahody, protože by ujídala dítěti v nebi.
Jahody jsou nejen občerstvením, ale i lékem, u kterého nejsou známy žádné vedlejší účinky.
I dnes odborníci tvrdí, že lesní jahody regulují výměnu solí v organismu a mají vysoký obsah vitamínu C. Švédský přírodovědec Carl Linné tvrdil, že si vyléčil dnu velkou konzumací jahod. Lidové léčitelství říká, že jahody „čistí krev a střeva“.
Popis Jahodníku obecného
Jahodník obecný tvoří keřík dosahující výšky 5 až 20 cm s větveným oddenkem a přízemní růžici listů. Z jejich úžlabí vyrůstají dlouhé kořenující výběžky a přímé, dole odstále a nahoře přitiskle chlupaté stvoly s kocovým vrcholíkatým květenstvím. Listy jsou trojčetné, vespod leskle hedvábitě chlupaté, s dlouhým chlupatým řapíkem. Střední lístek je vejčitý a kratičce řapíkatý, postranní lístky jsou šikmo vejčité a přisedlé, všechny lístky jsou, kromě těch, které vyrůstají v dolní čtvrtině, hrubě zubaté. Květy jsou obojaké, paprsčité, s pětičetnými a volnými obaly. Pod trojbokými ušty kalicha je ještě 5 kopinatých lístků kalíšku. Korunní lístky jsou obvejčité, bílé. Tyčinky a semeníky, jež jsou svrchní a jednoplodolistové, jsou četné. Plodem je jahoda, tj. souplodí drobných hnědých nažek na povrchu lysého, zveličeného a zdužnatělého květního lůžka. Jahody jsou červené snadno oddělitelné od lůžka.
Výskyt
Vyskytuje se téměř** v celé Evropě** kromě jižního Řecka, dolního Povolží a egejské oblasti. Dále je rozšířen v Severní a Jižní Americe, ve východní Asii, v severní a jižní Africe a na Novém Zélandu. V Česku roste téměř na celém území ve světlých lesích, na pasekách a na okrajích lesních cest, chybí pouze v nejvyšších polohách. Jahodníku vyhovuje humózní, sušší až mírně vlhká půda, plodí bohatě na světlých stanovištích.
Použití
Vnitřní použutí Jahodníku obecného
Listy a plody jahodníku obsahují 10% tříslovin, kvercetin, kvercitrin, flavonoidy, draslík, třísloviny, vitamín C, silici s citrónově vonnou složkou, cukry, organické kyseliny, pektiny, antokyan, aromatické látky, fragarin a další látky. Ty působí protizánětlivě a svíravě, proto se jahodník používá zejména při zánětech sliznice střev. Dále se užívá při ledvinových kamenech a při chorobách ledvin a močového měchýře, při vysokém tlaku a při skleróze.
Slazené plody s mlékem nebo smetanou se užívají na posílení srdce, nervů a při chybějícím vitamínu C.
Odvar (čaj)
2 lžičky sušeného listu (nebo čerstvého listu, květu a kořene) povaříme 10 minut ve 250 ml vody. Necháme 15 vylouhovat a pijte 1-2 hrnky denně při onemocnění jater a ledvin, revmatických onemocněních, horečkách a na pročištění krve.
Denní odvar (čaj)
1 lžičku listů zalijeme 250 ml vroucí vody a necháme 15 minut vylouhovat. Pijeme 1 – 2 šálky denně.
Směs na pročištění krve
Z 1 listu jahodníku, 1 listu ostružiníku a 1 listu maliníku připravíme směs. 2 lžičky směsi zalijeme vroucí vodou, necháme vychladnout a pijeme večer nalačno 1 šálek.
Jahody s mlékem nebo smetanou
Čerstvé jahody s mlékem nebo smetanou konzumujeme na posílení srdce, nervů a při chybějícím vitamínu C.
Vnější použití Jahodníku obecného
Zevně se připravují z odvaru z jahodníku obklady na mokvající rány nebo na krvácející hemeroidy a lze ho použít jako kloktadlo při zápachu z úst a při zánětech v dutině ústní.
Odvar na kloktání
2 lžičky řezaného sušeného listu (nebo čerstvého listu, květu a kořene) povaříme 10 minut ve 1/4 l vody. Kloktáme podle potřeby při zápachu z úst a při zánětech v dutině ústní.
Sběr a skladování Jahodníku obecného
Doba sběru: květen – září
Sbírají se listy a plody jahodníku. Listy by se měly sbírat v době
květu, suší se v tenkých vrstvách na stinných a dobře větraných
místech. Pokud je sušíme uměle, teplota nesmí přesáhnout 50°C.
Uchováváme ji v uzavřených nádobách na tmavém a suchém místě.
Plody by se měly sbírat dopoledne nebo k večeru, když jsou
nejaromatičtější. Je nutno dbát na to, aby se plody nezapařily.
Nejvhodnější je lesní jahody konzumovat čerstvé, můžeme z nich ale
připravit i kompoty, džemy,
marmelády, víno atp.
Správně usušená droga by si měla zachovat původní barvu a měla by mít trpkou a nahořklou chuť.
Přidejte fotku byliny Jahodník obecný
Diskuze o bylinách