V textu najdete: Popis byliny, Vnitřní použití, Vnější použití, Sběr a skladování
Kopřiva žahavka je zástupcem stejného rodu jako Kopřiva dvoudomá, na rozdíl od ní se však jedná o jednoletou bylinu menšího vzrůstu. Léčivé účinky kopřivy byly známy již ve starověku, Hippokrates například doporučoval šlehat kopřivami bolestivé končetiny, římský lyrik Gaius Valerius Catullus píše, že jeho uzdravení pomohl klid a kopřiva.
Básník Quintus Horatius Flaccus ji doporučoval jako prostředek k prodloužení věku slovy:
„Budeš-li se uprostřed hojných jídel živit střídmě bylinami a kopřivou, budeš déle živ.“
V pozdějších dobách se kopřiva, nasbíraná před sv. Janem, pokládala za okna a na prahy domovní dveří za účelem odehnat zlé duchy od obydlí. Vlákna z povrchové části natě jsou velmi pevná, a proto se z nich tkalo kopřivové plátno (za I. světové války byla náhražkovou textilní surovinou). Dnes se v léčitelství používá k celkové úpravě metabolismu, jako močopudný prostředek při chorobách močových cest a ledvin a k ošetření špatně se hojících ran a ekzému.
Popis Kopřivy žahavky
Kopřiva žahavka je jednoletá bylina obvykle dorůstající do výšky
10-30 cm. Lodyha je čtyřhranná, větvená v horní polovině, zelená až
hnědozelená s žahavými chlupy. Listy jsou kopinaté nebo vejčité, na
okraji zubaté s žahavými chlupy. Květy jsou drobné, zelenožluté barvy.
Plodem je světle hnědá až zelenavě hnědá zploštělá nažka.
Kopřivu žahavku je možné zaměnit s Kopřivou dvoudomou, dalším běžným zástupcem rodu. Na rozdíl od kopřivy dvoudomé je však kopřiva žahavka menšího vzrůstu.
Výskyt
Kopřiva žahavka se vyskytuje téměř po celém světě. Nejrozšířenější je v Evropě, Malé Asii, na Kavkazu, v Severní a Jižní Americe, Austrálii a v jižní Africe. V Česku je rozšířená po celém území, obzvlášť se jí daří v nížinách a v teplejších oblastech. Roste většinou na půdách, které jsou bohaté na živiny, najdeme ji na zahradách, polích, rumištích a v blízkosti opuštěných lidských sídel. Pro pěstitele rostlin je nevítaným plevelem. Rozmnožuje se generativně.
Použití
Zevně lze léčivých účinků kopřivy využívat na špatně se hojící
rány, na ekzém a na akné. Nálev z kopřivy podporuje růst vlasů a
prášek z usušených listů zastavuje krvácení z nosu.
Kopřiva má své místo i v kuchyni, kde se z ní připravují saláty,
polévky, často bývá náhražkou špenátu.
Vnější použití kopřivy žahavky
Tinktura
1 lžíci směsi řezaných listů a kořene nebo jen řezaných listů
zalijeme 3 lžícemi alkoholu a necháme 14dní odstát v uzavřené sklenici
na slunci. Poté přefiltrujeme a zředíme 1/4 l vody. Tímto roztokem, který
podporuje růst vlasů, pravidelně masírujeme vlasovou pokožku.
Koupel Čerstvou kopřivu namočíme do 5 l studené vody a necháme 12 hodin louhovat, poté přecedíme, výluh ohřejeme a vlijeme do připravené lázně. Během koupele by se měla nacházet hruď na hladinou vody. Koupel pomáhá při nachlazení.
Vnitřní použití kopřivy žahavky
Používá se k celkové úpravě metabolismu, při poruchách výživy, k obnově tkání, při chorobách močových cest a ledvin a ke snížení koncentrace glukózy v krvi. Nálev z kopřivy podporuje krvetvorbu, činnost střev, zmírňuje sennou rýmu a je účinným lékem při nachlazení. Dále se kopřiva ve směsích s dalšími bylinami doporučuje užívat při vyčerpanosti, bolestech hlavy, ischiasu, při zánětech nervů a kloubů.
Nálev (čaj)
1 lžičku usušené drogy zalijeme 1/4 l vařící vody, necháme 5 minut vylouhovat, přecedíme a pijeme 2 až 3× denně.
Kopřivové recepty
Kopřivový špenát
Kopřivy spaříme ve vařící vodě , scedíme a vaříme buď ve vodě nebo v mléce.Uvařené kopřivy nasekáme na drobné kousky a zahustíme jíškou jako špenát.
Kopřivový salát
1 kg mladých listů kopřivy spaříme, pokrájíme a smícháme se 100 g pokrájené mladé cibulky a 1 svazečkem petrželové natě. Salát osolíme, zakapeme 50 ml rostlinného oleje a octem a ozdobíme kolečky natvrdo uvařených vajec. Do salátu můžeme přidat kysanou smetanu.
Polévka z kopřiv
Do vařící vody přidáme 200 g nakrájených brambor a 300 nasekané kopřivy. 50 g cibule nakrájíme na kostičky a podusíme na oleji s trochou vody, přidáme do polévky. Po 10 minutách polévku odstavíme, přidáme rozetřený česnek a ocet, nebo kyselé mléko.
Sběr a skladování kopřivy žahavky
Doba sběru: květen – září
Sbírá se list i nať. Suší se v tenkých vrstvách na stinném, dobře větraném místě. Pokud použijeme umělé teplo, nesmí teplota přesáhnout 50°C. Správně usušená rostlina by měla mít tmavě zelenou barvu, nesmí být černá. Usušenou drogu skladujeme v papírových nebo jutových pytlích. Kopřiva patří mezi rostliny, které se snadno zapaří, proto bychom měli občas kontrolovat stav drogy. Sesychací poměr je 5:1.
Přidejte fotku byliny Kopřiva žahavka
